Štítek „Árijci“
Následující text je překladem druhé kapitoly Evolovy knihy Pohanský imperialismus. Jedná se o revizi překladu publikovaného na Délském potápěči a redakčního překladu podle překladu na webu Gornahoor.net
***
Je v tomto potemnělém světě ještě možné dosáhnout osvobození a obrození?
Je dnes v Evropě dostatek sil k přijetí vědomí a vůle pro tento úkol nezbytných?
Nedejme se zmást: pouze po pochopení závažnosti úkolu budeme schopní jednat. Musí být rozpoznána hrozivá skutečnost destruktivního duchovního procesu, jehož kořeny sahají daleko do prehistorie a jeho vrcholné fáze se shodují s těmi, jejichž hodnoty současní lidé vyzdvihují jako hodnoty nezbytné pro civilizaci a jejichž vlivy se projevují ve všech oblastech myšlení a jednání.
Není to otázka kompromisů nebo přizpůsobení. Je potřeba síla nového středověku. Změna – jak vnější tak i vnitřní; je potřeba barbarské čistoty. Filosofie, „kultura“, každodenní politika: toho již bylo dost. Nejde o to otočit se na druhou stranu smrtelné postele; jde o to konečně vstát a postavit se na vlastní nohy.
Tu a tam stále existují lidé vědomí si starobylé vznešenosti, kteří nyní jako jednotlivci vnímají nastalou neúnosnou nelibost a cítí potřebu reagovat – někdy v jedné oblasti kultury, jindy v jiné. Co musí být vyvoláno zpět do vědomí těchto roztroušených lidí, než bude pozdě, je velikost neznající omezení a osobní zájmy, které je nyní vysilují. Neúprosná opatření musí zajistit, aby byla jejich nejčistší síla odhalena jako něco neporazitelného, připraveného rozbít odpornou slupku rétoriky, sentimentalismu, moralismu a pokrytecké religiozity, jimiž Západ všechno překryl a humanizoval. Ten, kdo vnikne do chrámu – ať už má sebevíc z barbara – má nesporně povinnost vyhnat pryč jako korupčníky všechny ty, kdo v „civilizované“ Evropě vytvořili monopol „Ducha“, Dobra a Zla, Vědy a Boha a vydělávají na tom, zatímco sebe samé označují jako jejich obhájce, zatímco ve skutečnosti znají jen hmotu a to, co slova, strach a pověrčivost lidí navrstvily nad hmotu.
Pokračovat na článek... Publikováno: 28. 1. 2013 | Pohanský imperialismus
Následující text je překladem 8. kapitoly z Evolovy knihy Mystérium Grálu, jež byla poprvé publikována v roce 1937.
***
Legendární historie Irska je založena na osudech ras, které jej postupně napadly a ovládly a jež pocházely z tajemného severoatlantického centra, kam se občas vracely. Historia britorum tomuto centru dává jméno Hiberia, ale ve skutečnosti jde jen o fantaskní přepis irských jmen Magh-Mo, Tragh-Mor nebo Magh-Mell označujících „Zemi Mrtvých“, tedy primordiální severoatlantické centrum. Okolo těchto ras existují různé příběhy: byly v trvalém konfliktu s Fomory – obry či temnými monstrózními bytostmi, které byly v křesťanských prvcích ság přirovnávány k předpotopním obrům nebo divokým bytostem pocházejícím od Šéma a Kaina. Tito Fomorové jsou ekvivalentem „živelních bytostí či obrů, kteří byli smrtelnými nepřáteli Ásů, „božských hrdinů“ z nordické tradice Eddy. Fomorové představují síly Bronzového věku, temné telurické síly, které byly spojeny s hlubokými vodami (v Ulsterském cyklu), stejně jako předtím Poseidon. Jinými slovy: odpovídají silám původního cyklu, který se materializoval a zdegeneroval v titánském smyslu. Tento druhý aspekt může být odvozen z keltských tradic, kde se o fomorském králi Tethrovi věřilo, že se narodil v tajemné zemi za oceánem a z popisu nedobytné Conandovy věže (jiného fomorského krále), která se nacházela na „Skleněném ostrově uprostřed moře“, což je zcela zřejmý symbol primordiálního centra.
Pokračovat na článek... Publikováno: 8. 9. 2012 | Mystérium Grálu
Následující text je úryvkem z Evolovy knihy Lidé uprostřed trosek. Překlad byl převzat z Bratrstvo.bravehost.com [Zdroj je již nedostupný.]
(...)
Když přijde řeč na rasismus, mnoho lidí napadne antisemitismus; jinými slovy, odvolávají se pouze na obory antropologie a biologie: jen několik málo z nich má ponětí o tom, že tato doktrína může vycházet z praktického a výchovného úhlu pohledu a dokonce z jeho politického důležitosti. Avšak zde budu probírat jen to, co náleží ke specifickému řádu idejí, o kterém zde diskutujeme.
Především si musíme povšimnout, že moderní rasismus neuvažuje o rase v souvislosti obecných klasifikací školních knih, které uvádějí jen bílou, žlutou a černou rasu. Rasa je chápána jako elementárnější a specializovanější jednotka; a proto uvnitř bílé rasy existuje mnoho samostatných ras. Tyto elementární rasy nejsou definovány pouze v biologických a antropologických termínech, ale také psychologických a duchovních. Ke každé rasové složce přináleží zvláštní povaha, stupeň citlivosti a hodnoty, náhled na život je také rozrůzněn.
Ve skutečnosti dnes neexistuje žádný civilizovaný lid či národ skládající se z čistých jedinců, náležejících k jedné samostatné rase. Všechny národy sestávají z více či méně stabilních rasových směsí. Přecházíme z teoretické oblasti do oblasti praxe, čili k „aktivnímu rasismu“; kdykoliv zaujmeme pozici k určitým rasovým složkám daného národa, odmítáme přiznat každé z nich stejnou hodnotu, stejnou důstojnost a stejné právo poskytovat tón a podobu celku. V tomto bodě jsou výběr, volba a rozhodnutí nezbytné. Jedna ze složek musí být zvolena jako převažující s přihlédnutím k typickým hodnotám a lidským ideálům, které s tím souvisejí.
Pokračovat na článek... Publikováno: 26. 8. 2012 | Lidé uprostřed trosek