Ženský narcisismus a komplex méněcennosti

Následující text je překladem článku Julia Evoly, jenž vyšel 11. ledna 1951. Zveřejněný překlad původně vyšel jako dodatek v českém vydání knihy Metafyzika sexu.

***

Skutečnost, že se feminismus zrodil v anglosaských zemích, nemá příčiny sociální, nýbrž vnitřní a hluboké, poněvadž vychází ze zneuznání složité ženské přirozenosti a z potlačení jejího normálního sexuálního života. Za to může- jak už jsme uvedli v dřívějším článku – ve zmíněných zemích puritánská protestantská výchova a falešná představa o morálce a „úctyhodnosti“.

Kdosi příhodně poznamenal, že sexuálně uspokojená žena nikdy necítí potřebu napodobovat muže a ani ji nenapadne, že by ji nějak oslabovalo, když se s ní zachází „jen jako s ženou“. Dobře ví, jak se prosadit, a nemusí vůbec ničeho litovat. Vždyť sama historie nám ukazuje, jaký umělo mít ženské pohlaví v tomto směru vliv, ať už blahodárný či zhoubný. Takový vliv si žádná žena, která sestoupí na křižovatku mužských činností, nikdy nedokáže vydobýt. Pravé příčiny feminismu spočívají v hluboké nedůvěře ženy k sobě samotné, v nepřiznaném pocitu domnělé méněcennosti. Je to žena, která má vnitřní „zábrany“ ve své oblasti, a snaží se nabýt hodnoty před sebou sama tím, že se poměřuje s mužem na poli činností, které jsou vlastní jemu. Feminismus, stejně jako jakýkoli podobný směr, je tedy vlastně únik.

Dalším takovým únikem v anglosaských zemích, a zvláště pak v Americe U.S., je alkoholismus. Statistika „Americké protialkoholické ligy“ z roku 1948 uvádí, že v Americe existuje minimálně osm set tisíc mladých žen, které notoricky holdují alkoholu.

Pokud jde o Američanky, je další charakteristickou úchylkou to, čemu se v psychoanalýze říká autismus a narcisismus. I ty mají původ v zábranách a poruchách smyslového života. Z jedné výmluvné statistiky, kterou vypracovali sami Američané, dokonce lékaři (Feed a Kroger), vyplývá, že 75% amerických dívek je „sexuálně znecitlivěných“. Jejich smyslnost je omezená a potlačená, a odpovídající energie – tedy to, co by Freud nazval libidem – přechází z přirozených a zdravých forem do rozmrzelého sebeuspokojování projevujícího se potěšením z exhibicionismu, a tedy do charakteristického fenoménu nestoudnosti frigidních a quasi-cudných povah. Ženská nahota je tak ochuzena o svoji přirozenou funkčnost, dokonce i v čistě estetickém smyslu, a namísto toho poskytuje ženě zvláštní a posunutou formu uspokojení.

Právě tato deviace je základem všech dobře známých forem ženského exhibicionismu, který šíří zábavné magazíny, kinematografie, zábavná představení a móda zřetelně amerického původu. Velmi by se mýlil, kdo by to chtěl evropskýma očima házet do jednoho pytle s pornografií. Jde o něco úplně jiného: je to banalizace ženské nahoty a primitivismus, pocházející z obstrukcí na cestě bohatého a zdravého sexuálního života. Do stejného rámce náleží celý zástup většiny pin up girls, čili filmových hvězd. Také zde se obecně jedná o nebohé dívky, které v ničem nepředčí obyčejnou měšťandu: jsou to nemožné typy znemožňující život druhým svou hysterií a rozmarností.

Vzhledem k těmto negativním vlastnostem amerických dívek nás nijak neudivuje, že jejich partneři, kteří se v posledních letech dostávají do stále bližšího kontaktu s Evropankami, zvláště Středoevropankami, tu objevili netušený svět a téměř zaslíbenou zemi. Došlo to tak daleko, že to za oceánem vyvolalo doslova poplach a – jako obvykle – „vyšetřování“ všeho druhu.

Pohled na to, co se odehrává na pozadí života americké společnosti právě mezi námi pojednávané oblasti, v nás neprobouzí zájem jen jako o nějakou kuriozitu, ale proto, že to souvisí s globálně probíhající amerikanizací. Jestliže někdo nazval Ameriku „Dalekým západem“ (v it. Originále „estremo Occidente“, tedy „Extrémním západem“ – pozn. překl.), chtěl tím říci, že všechny jevy a vady, které se vyskytují v Evropě, jsou v Americe extrémní, zveličené, a tedy jasně rozeznatelné. V Oblasti vztahů mezi pohlavími a v oblasti ženského chování je u nás mnoho věcí, které nejsou v pořádku, úchylek, pokrytectví a falešných povolání. Vidět, kam až se člověk může popíráním přirozené cesty dostat, může být velice užitečné, za předpokladu, že budeme schopni dělat něco víc, než jen slepě následovat trend.